Aktuálně

V našem českém národě a záměrně používám tento termín, viz níže, společně s úpadkem školství a vzdělanosti, pod vlivem agresivních mediálních útoků a pokusům o překrucování historie jsme ztratili pokoru. A nejen to, i kritický pohled a vděčnost. Ptáte se na co a komu? Jednoduše "za to, že jsme". Za to, že jsme už být nemuseli. Přibývá nestoudných, nestydatých a nesoudných.

Jak víte, 11. března jsem poslala STÍŽNOST Radě Českého rozhlasu, kvůli nechutným vyjádřením v jednom z pořadů na webu ČRo Plus, kde o jediném československém kosmonautovi Vladimíru Remkovi jistý historik pronesl, že byl "vystřelen jako socialistický rudý opičák do vesmíru".

Zrovna ode mě to asi zní divně, ale musím říct, že život v normalizaci nebyl tak šedivý, stísněný a uniformní, jak se dnes píše v učebnicích. Byl v něm prostor pro soudržnost a lidskou slušnost.

„Zhodnotil jsem si to velice rychle. Měly být splněny tři cíle, které splněny byly. Rusko bylo vyřazeno z dostavby Dukovan. Zmrazení dovozu Sputnik V z Ruska. Udržení pana Koudelky ve funkci ředitele BIS,“ objasnil ParlamentnímListům.cz dopady této události poslanec KSČM Zdeněk Ondráček, místopředseda sněmovního výboru pro bezpečnost. Na facebooku k tomu dodal: „Kauza splnila svůj účel.