Masaryk apriorně nebyl proti socialismu! Sám by se nejspíš hodně divil, kdo dnes mluví jeho jménem.
Před osmaosmdesáti lety zemřel první československý prezident, Tomáš Garrigue Masaryk.
Dnes, 14. září 2025, si připomínáme 88. výročí od úmrtí prvního československého prezidenta, T. G. Masaryka.
Ač Masaryk sám o sobě nebyl stoupencem revolučního pojetí komunismu a kritizoval marxismus a jeho revoluční podstatu, sám by se dnes nejspíš velmi divil, kdo ze soudobých vládních politiků si nyní troufá hovořit jeho jménem.
Masaryk pocházel z ryze plebejských poměrů. Plebejský charakter měly i první 2 zákony Národního shromáždění z roku 1918, a sice zrušení šlechtických titulů a uzákonění 8-hodinové pracovní doby. A pokud budeme pečlivě studovat jeho Ideály humanitní, Otázku národní či Otázku sociální, zjistíme, že Masaryk viděl právě v idejích socialismu jedno z možných společenských východisek z krize modernity. Že ho trápila sociální nerovnost, že i on sám varoval před úskalími bezbřehého moderního liberalismu a že, jak sám tvrdil, "socialismus je nutno chápat jako úplný a nový názor na svět".
Třebaže tzv. První republika měla k realizaci sociálně spravedlivé společnosti ještě hodně daleko, bylo nezpochybnitelnou Masarykovou zásluhou, že představovala jakousi hráz vůči postupně se fašizující okolní Evropě. A že pokračovatelem jeho politiky se stal právě Dr. Edvard Beneš, jenž aktivně usiloval o dobré vztahy s tehdejším Sovětským svazem.
Poučme se i my z dějin a podpořme myšlenku vytvoření jakési antifašistické lidové fronty i v dnešní rozbouřené době. V naší malebné vlasti a v Evropě, která znovu tápe v otázkách války a míru, a která právě hledá svá příští životní východiska...
Fotogalerie
