Krátce před volbami plní média i sociální sítě diskuze na téma údajných nepřiznaných koalic Stačilo! a SPD. O nich teď bude rozhodovat po krajských soudech i Ústavní soud. Ani mně se nevyhnuly dotazy ve věci podané stížnosti k ÚS a pět mých odpovědí zde sdílím:
1. Všechny krajské soudy žaloby Voltu zamítly, nicméně ve dvou případech konstatovaly, že SPD i Stačilo! obcházejí zákon. Na tom založil Volt svou stížnost. Jaký zákon a co tento zákon v dané souvislosti říká?
Neznám konkrétní rozhodnutí jednotlivých soudů, abych se vyjádřil k rozsudkům, ale vzhledem k tomu, jak jsou konstruovány procesní předpisy v českém právním řádu, je jako první věc, která by měla být zodpovězena – jak se k věci staví Nejvyšší správní soud ČR, který je tím rozhodujícím orgánem ve věci politických stran a hnutí a volebních zákonů. O žádném takovém rozhodnutí jsem neslyšel. Nejde totiž o to samotné rozhodnutí krajských soudů, ale o fakt, jak jsou registrovány politické strany a hnutí a s jakými stanovami u Ministerstva vnitra ČR. KSČM, ale i např. KDU ČSL a další zejména historické strany, mají registrovány stanovy takové, že člen strany se souhlasem určitého svého stranického orgánu je oprávněn být nominován na kandidátní listinu jiné politické strany. U politických hnutí je to i z logiky věci ještě volnější.
2. Ve středu 17. září zveřejnily novinky.cz k tomuto tématu komentář s titulkem „Ústavní soud všeho nechal a bude prioritně řešit skryté volební koalice SPD a Stačilo!“ Neděsí vás tento titulek?
Mne už neděsí žádné titulky, ale chápu, že organizátory voleb, volební štáby, ale i samotné občany takový titulek vyděsit může. Může to být také úmysl novinářů, aby lidi od voleb odradili, resp. odradili je od volby konkrétních stran a hnutí.
3. Nemohu se ubránit pocitu jisté spojitosti s rozhodnutím Ústavního soudu z ledna 2021 v kontextu s volbami v témže roce, kdy ÚS smazal způsob přepočítávání hlasů, nechal však republiku rozdělenou do 14 krajů odpovídajících hejtmanstvím. Soudci také zrušili sčítací kvorum pro koalice. Že tehdy šlo o politické rozhodnutí namířené v prvé řadě proti Babišovu ANO, to mně nikdo nevymluví. Politický podtext se nabízí i nyní, nemyslíte?
Tak v každém případě je to určitý precedens. Ale ČR je svým politickým a ústavním zakotvením parlamentní demokracií a soudy mají primárně rozhodovat podle zákona, nikoliv podle precedentů. Vycházíme z principu dělby moci, tedy rozdělení na moc zákonodárnou, výkonnou a soudní. Soudci si nepřijímají zákony a ani nejsme v systému anglosaského práva, které v minulosti vycházelo z jednotné moci královské. U nás precedenty se používají pouze podpůrně, zejména když není tato věc upravena zákonem, případně když život pokročil rychleji, než byla do budoucna představa zákonodárců. O politické účelovosti nechci spekulovat.
4. Podle ústavního právníka Kysely chyběla krajským úřadům při registraci STAČILO! a SPD metodika od ministerstva vnitra. Nemělo by se teď chytit za nos především vnitro? Jak je vůbec možné, že na MV neexistuje tato metodika?
Platí to, co jsem zmínil u první otázky, ano jde o to, jak MV zaregistrovalo politickou stranu nebo hnutí a s jakými stanovami. Pokud to stanovy konkrétních politických stran umožňují, aby za určitých podmínek členové kandidovali na kandidátní listině jiné strany nebo hnutí, tak to není protizákonné, ale někomu se to může zdát, že je to obcházení zákona. V právní řeči to znamená není to kontra legem, ale může to být vedle zákona, to není obcházení. Ale pokud to není proti zákonu, tak to být může, protože jen pro stát a jeho orgány platí, že může dělat jen to, co zákon určí, ale občan, tedy fyzické a právnické osoby mohou dělat vše, co není výslovně zakázáno.
5. Předseda Ústavního soudu Josef Baxa médiím sdělil, že nelze slíbit, že by verdikt mohl padnout ještě před volbami. Ty se budou konat 3. a 4. října. Čili pokud by ÚS rozhodl ve prospěch stěžovatele a až po volbách, co by se dělo potom?
To závisí na rozhodnutí Ústavního soudu, kdy a jak rozhodne, ale těžko může rozhodnout proti svrchovanosti lidu - milionům občanů, kteří budou volit do voleb registrované politické hnutí a strany. To by bylo rozhodnutí nikoliv primárně proti nečinnosti nebo chybnému postupu MV ČR, ale proti občanům samotným. Tady vždy musí platit čl. 2 odst. 1 Ústavy České republiky – ústavní zákon č. 1/1993 Sb., který zní jasně, cituji: „Lid je zdrojem veškeré státní moci, vykonává ji prostřednictvím orgánů moci zákonodárné, výkonné a soudní.“ Pokud se tedy bude Ústavnímu soudu zdát, že je tady nějaká nejasnost, tak může vzhledem k tomu, že volby byly řádně vyhlášené, že došlo k registraci stran a hnutí, ty vedou kampaň, že uloží do budoucna příští Poslanecké sněmovně Parlamentu, aby v určité lhůtě zákon zpřesnila – upravila tak, aby k takovým pochybnostem a nejasnostem nedocházelo. Ústavní soud také takový zákon přijmout nemůže, může ale určitou část zákona zrušit a opět uložit zákonodárnému sboru a u volebních zákonů to musí být obě komory Parlamentu, aby zrušenou nebo napadenou část znovu posoudil a upravil. Všechna rozhodnutí, která by popřela suverenitu lidu, mohou mít také za následek, že se lidé budou svých práv domáhat svémocí – tedy na ulicích.
Související:
- Ústavní soud všeho nechal a bude prioritně řešit skryté volební koalice SPD a Stačilo!
- Dne 10. října 2024 bylo na Ministerstvu vnitra ČR zaregistrováno Danielem Sterzikem politické hnutí Stačilo![6][7]
Tedy, forma hnutí byla zvolena proto, aby splnilo výhodnější požadavek zákona, to je dosáhnout na výhodnější uzavírací volební klausuly.
Číslo registrace: MV-141340-4/OV-2024