Zastupitelé Prahy 6 rozhodli o vypsání otevřené výtvarné soutěže na nový památník osvoboditelům Prahy na konci druhé světové války namísto stávající sochy maršála Koněva na náměstí Interbrigády v Bubenči. Dále má dojít k vyhlášení soutěže na úpravu celého tohoto veřejného prostoru a nalezení »důstojného uplatnění uměleckého díla – sochy – maršála Koněva, nejlépe v některé z paměťových institucí«.
Návrh předložily kluby TOP 09, KDU-ČSL, ODS a STAN, a byl přijat 33 hlasy ze 45. Jak řekl na tiskové konferenci po cca pětihodinové diskusi místostarosta Jakub Stárek (ODS), nejprve bude nalezeno místo pro stávající sochu, jak podtrhl - důstojné místo.
Radnice městské části Praha 6 zasedání svého zastupitelstva pojala jako velké manévry. Budovu úřadu v ulici Čs. armády, kde zastupitelé zasedali, hlídali policisté a uvnitř ochranka, občané a novináři procházeli rámy. Očekávali snad radní nějaké střety? Proč ta bezpečnostní opatření?
Na úvod bodu »Pomník maršála Koněva«, jenž měl pevné časové zařazení, promluvil starosta Ondřej Kolář (TOP 09), který se v uplynulých týdnech dopustil na adresu sochy, osoby I. S. Koněva i Ruské federace řady kontroverzních, nediplomatických až nepřátelských výroků. Za zbrklost, překotnost a časté změny názorů, které svědčí spíše o sebepropagaci své osoby i TOP 09, byl současnou opozicí v zastupitelstvu šesté městské části kritizován, tedy od Pirátů a Zelených. »Vy jste tuto debatu vyhrotil,« vlepil to starostovi zastupitel Ondřej Chrást (Piráti).
Proslovy zákonodárců
Kolář se opět nevyhnul invektivám vůči hlavě státu. Náklady na údržbu Koněvovy sochy prý dosáhly 1,5 milionu korun, což v následné diskusi zpochybnili pirátský zastupitel Ivan Hrůza ml. nebo Petr Píša (Zelení).
Po starostově úvodu následovala diskuse, v níž měli přednostní právo přihlášení zákonodárci. Jako první vystoupil komunistický poslanec Zdeněk Ondráček, který odmítl některé Kolářovy nepravdy a také útoky na hlavu státu. Ondráček je na základě právní analýzy přesvědčen, že socha je památníkem druhé světové války, svého druhu vojenským pomníkem, a pak je nutné s ní zacházet podle čl. 21 česko-ruské smlouvy z roku 1993. Poslanec se také pozastavil nad tím, že hlasování o navrženém usnesení má být tajné. »To se bojíte občanů?« zeptal se ironicky. (K tajnému hlasování nakonec těsně nedošlo.)
Poslankyně Ivana Nevludová (nezař.) vyzvala, aby již skončilo »nevkusné divadlo ze strany Prahy 6«. Sovětský svaz má největší oběti ve druhé světové válce a jejich památka by neměla být haněna, zdůraznila. Připodobnila Kolářovy výroky o Koněvově soše tomu, že by »nějaký starosta ve slovenském městě Svidník« sdělil České republice, že si má tamní sochu Ludvíka Svobody odvézt na zahradu svého velvyslanectví. Ludvík Svoboda byl spolubojovníkem I. S. Koněva. Nevludová obvinila starostu z eskalování napětí mezi lidmi.
Třetí z vystoupivších poslanců, Pirát Jan Lipavský, naopak hovořil o soše jako o »komunistickém pomníku«, Koněv je dle něho kontroverzní postava. Všichni zástupci Pirátů horovali pro vypsání místního referenda. »Čelíme pokusům navrátit staré pořádky, získat ztracené území,« děl v duchu »hybridních hrozeb« senátor Jiří Růžička (bezpp., zvolen za TOP+STAN), jenž je současně zastupitelem Prahy 6.
Názorová směsice
Po přednostních proslovech následovaly názory občanů, přičemž o tom, mohou-li vystoupit obyvatelé žijící mimo MČ Praha 6, zastupitelé hlasovali. Tak se stalo, že časový prostor pro své vystoupení nezískala předsedkyně KV KSČM Praha a někdejší dlouholetá pražská zastupitelka Marta Semelová.
Názorová směsice občanů byla pestrá. Mezi těmi, kteří žádali zachování současného stavu, byl například Michal Drbout, který se obul do Koláře, že jednal v rozporu s dobrými mravy a vyslal veřejnosti signál, že hanobení pomníků je normální. Vaše zmínka o ruských trollech, kteří prý očistili sochu, je na úrovni 15letého mladíka, nebral si Drbout servítky.
Hrůza: Starosto, odstupte!
Někdejší zastupitel Prahy 6 za KSČM Ivan Hrůza poukázal na to, že prakticky žádný subjekt kandidující v komunálních volbách neměl v programu odstranění tohoto pomníku, není to obsaženo ani v programovém prohlášení rady. »Starosta Kolář vejde do dějin tím, že svévolně 22. srpna rozhodl poškození pomníku zachovat a využít k nátlakovým aktivitám. Tím úmyslně porušil zákon č. 122/2004 Sb., o válečných hrobech a pietních místech.« Hrůza v závěru vyzval starostu, aby se omluvil za to, že označil Pražany, přinášející květiny ke Koněvově soše, za extremisty. Hrůza jako zastupitel s 12letou praxí – jak uvedl – nezažil starostu či starostku, kteří by byli iniciátory takto nebezpečných konfliktů, a proto v závěru svého vystoupení vyzval Koláře k odstoupení z funkce, a to i z důvodu nezvládání řešení vážných problémů Prahy 6.
Hrůza vystoupil i v odpoledním bloku interpelací, v němž požádal, aby součástí protokolu z jednání ZMČ bylo vše, co zaznělo v diskusi, a aby na podněty a otázky starosta odpověděl: například na to, proč radnice neumísťuje vysvětlující tabulky i k jiným památníkům, zdali bude dělat audity i u dalších soch, jaké důkazy má o tom, že Koněv údajně zaštítil zpravodajský průzkum roku 1968 aj. Hrůza také při zahájení projednávání bodu požadoval rozmnožit návrh předkládaného usnesení i pro občany a novináře. K tomu došlo až po jeho důrazném upozornění, kdy byl před tím starostou napadán za údajné vyrušování.
Jako občané vystoupili také 92letý pamětník Stanislav Hejduk, účastník Pražského povstání; Aleš Moravec (»bez Koněva byste tu nebyli, bez Rusů by svět fašismus neporazil«); Jaroslav Ostrák (»Koněv je symbolem osvobození Prahy a republiky«), ale také ti Pražané, kteří sochu odmítají (např. Petr Zvěřina či Václav Kovářík).
Vladimíra Vítová poukázala na porušení obecně závazné vyhlášky při správě Koněvovy sochy, která zavazuje MČ pečovat o ni řádně. Navíc se socha nachází v památkové zóně a požívá památkové ochrany, takže případné odstranění by bylo možné jen na základě stanoviska orgánu státní památkové péče, je přesvědčena. Navíc se jedná dle Vítové o majetek hlavního města, tedy ve zkratce: žádné referendum na Praze 6 nemůže o ní rozhodovat, tím méně starosta, rada či zastupitelstvo, míní. »Podnikneme jako vlastenecké politické hnutí Aliance národních sil adekvátní právní kroky,« řekla zpravodajce našeho listu.